Je mi 36, aktivní řidičem jsem cca 20 let. Své první ojeté auto jsem si pořídil ve 20. Postupem času jsem kupoval další a další ojetiny. Později se přidaly motocykly. Po té letité zkušenosti říkám názor za sebe: Ojetiny už mi nesmí do domu! Opravdu cokoliv, co jsem koupil, ať už to bylo u autorizovaného prodejce, bazaru nebo soukromé osoby, mělo nějakou skrytou vadu. Postupem času jsem do ojetin nastrkal tolik, že bych mohl jezdit ve svém - novém autě, které by nebylo vyválené přes střechu, nemělo nápravu z jiného typu, pohnuté čepy, zkroucený rám, podseknuté vidle, rozlitou kofolu v kufru... Ojeté? Ne, děkuji. Chci koupit vozidlo, které mi vydrží 10-15 let a budu znát jeho historii.

Asi tak nějak. Když člověk nakupuje na rozumným místě, tak je ojetý auto v pohodě. Nový si může dovolit opravdu málokdo...

pro toho kdo si muze dovolit nove tak nove pro nas obycejny lidi ojete