Děti potřebují lásku
Všechny děti potřebují péči a lásku. Jsou jako savé houby. Už od prvních dnů, kdy vypadají relativně neaktivně, však ve skutečnosti bystře pozorují okolní svět. Vnímají prakticky vše. Reagují na každý podnět, brzy se naučí smát. Jejich psychika se vyvíjí úměrně tomu, jak moc se jim člověk věnuje, kolik času s nimi stráví, jak často s nimi mluví. Proto si položme otázku: Dáváme dětem skutečně tolik péče, kolik jí potřebují?
Příběh napoví
Přijměte proto tento příběh. Vyjádří to nejlépe:
Mladý rodičovský pár vešel do nejdražšího obchodu s hračkami ve městě. Procházel se mezi regály a hledal, co by koupil své malé holčičce. Hraček bylo v obchodě nepřeberné množství. Panenky, které uměly plakat i mluvit, elektronické kuchyňky, v kterých bylo možno připravit kuře na rožni, telefony, kterými se dalo jako volat, stavební kostky a další a další hračky. Police byly přeplněné a v maličkém zmatku se všude kupilo plno krabic i krabiček.
Mladý pár se neustále nemohl rozhodnout. Procházel se po obchodě, tam sáhl po panence, tam po plyšákovi, ale neustále nebyl spokojený. Přiblížila se k nim prodavačka.
Žena se jí snažila vysvětlit: „Hledáme něco pro naši holčičku. Jsme celé dny pryč, někdy i večer, a ona je proto často sama“.
„A tak málo se směje,“ dodal muž.
„Chtěli bychom jí udělat radost,“ řekla zase ta žena, „chtěli bychom něco, čím by se mohla zabavit, když je sama“.
„Je mi líto,“ usmála se prodavačka, „ale my rodiče neprodáváme“.
Možná by si nejeden život zasloužil přehodnocení. Zkusme se na svět podívat optikou malých dětí. Zkusme se vcítit do jejich kůže, utřídit si priority a zeptat se: „Věnuji svým dětem potřebnou péči a lásku?“
Autor: Redakce PZ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.