Dětská šikana. Co proti ní dělat?
Ač je to smutné a někdy až neuvěřitelné, bývá šikana často neoddělitelnou součástí dětského kolektivu. Z televizního zpravodajství i z novinových článků určitě znáte desítky případů, kdy takové zacházení dospělo do smutného konce. Zároveň ale existují desítky až stovky případů, kdy se na šikanu nepřijde a není řešena. Šikanou postižené děti se tak dále trápí a uzavírají do sebe. Jak zjistíte, že ve vašem okolí probíhá dětské šikanování? Jak se zachovat, pokud tímto chováním vrstevníků trpí zrovna vaše dítě?
Smutný život v dětském kolektivu
Šikanou rozumíme jakékoli chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí. S šikanou se v dětském kolektivu setkáváme častěji, než jsme ochotni si připustit. Děti jsou velmi manipulovatelnými tvory a ne vždy to jsou takoví andílci, za jaké je považujeme. Od prakticky neškodného pošťuchování na pískovišti může přerůst ve velmi frustrující zážitek, který v některých (ne úplně ojedinělých) případech končí i sebevraždou. Šikana může kromě psychického týrání zahrnovat i fyzický útok, bití nebo poškozování věcí druhého člověka. Silnou váhu mají i slovní útoky, nadávky a pomluvy. Šikana rozhodně není něco, nad čím bychom měli zavírat oči, naopak.
Ticho po pěšině
O dětské šikaně se u nás stále mluví jen velmi málo, chybí potřebná osvěta v této oblasti. Důvodem je mimo jiné i fakt, že rodiče odmítají připustit, že by jejich potomci mohli být schopní něčeho tak zvráceného, jako je šikanování spolužáka. A přitom případů šikanování je na každé základní a střední škole hned několik. Šikana je zároveň velmi nebezpečná, neboť její následky – ať už fyzické, především ale psychické – jsou vážné, trvalé a často přetrvávají i do dospělosti. Slabší povahy se z šikany v raném věku nikdy nevzpamatují a traumatizující zážitky ovlivní jejich psychiku i v dalších letech.
Nebojte se promluvit, braňte se!
Pokud máte podezření, že vaše čím dál více zamlklé dítě může být obětí šikany, neváhejte a ihned si s ním promluvte. Dejte najevo trpělivost a pochopení nad pochroumanou dětskou duší. Naprosto „mimo mísu“ jsou rady typu „tak jim to vrať“. Naopak. Nenavádějte dítě k opětování násilí, pomožte mu však problém řešit. Zároveň neodkládejte řešení problému přímo ve škole, a to zejména s učiteli a jinými rodiči. Za žádnou cenu nedovolte šikaně, aby se rozvinula! V případě, že si nebudete vědět rady, obraťte se na linku bezpečí (800 155555) nebo rodičovskou linku (283 852 222). Nebraňte se řešení problému s pomocí odborníka.
Autor: Redakce PZ
