Budeme si tykat? Aneb malá lekce etikety
Mnohým z vás, už jistě někdy bylo nabídnuto tykání, nebo jste o ně sami požádali někoho jiného. Tato nabídka je přechodem od vykání k důvěrnějšímu oslovení, je výrazem přátelství a projevem sympatií. Ovšem všechno má svá pravidla, a jejich nedodržením se ve společnosti můžete dopustit faux pas.
Vykání je hluboce zakořeněno v české společnosti jako pozůstatek rakousko-uherské monarchie, kdy se převážně dbalo na obřadnost a vážnost. Nebylo nic výjimečného, že si navzájem vykali manželé nebo děti rodičům. V mnoha zemích se ale vykání bere jako projev jisté odtažitosti.
V Americe nebo ve Skandinávii si lidé tykají od prvního setkání, v mnoha zemích Evropy je tykání ve firmě zcela běžné. Automaticky se tyká i v různých prostředí, mezi vojáky, sportovci nebo řidiči.
Samotná nabídka tykání ve společnosti je doprovázena zpravidla podáním ruky a někdy i doprovázena polibkem. Nabídku navrhuje vždy společensky významnější osoba.
Žena muži, starší osoba mladší ale s výjimkou tykání na pracovišti. To je jen v rukách vašeho nadřízeného. Jen on určuje, v jakých vztazích se svými podřízenými bude pracovat. Ale i jako šéf musí brát v úvahu takt, jestli je vhodné nabídnout tykání starší ženě či muži a jestli jim přijde nabídka vhod. Podřízení by neměl šéfa odmítnout!
Pokud nám tykání nabídne společensky méně významná osoba, je jen na nás jestli nabídku přijmeme. Pokud cítíte, že je návrh nevhodný, můžete klidně říct, že by jste raději zůstali u vykání.
Může se stát, že tykání nabídne osoba, se kterou jste si léta vykali, a tento návrh je pro vás z projevu úcty nepřijatelný nebo ho zkrátka nechcete měnit. Můžete nechat danou osobu aby vám tykala, ale vy zůstaňte u vykání.
Budete-li chtít někomu navrhnout tykání, pečlivě zvažte komu, jestli je vaše nabídka vhodná, zda ho potěší nebo jestli ho můžete přivést do rozpaků.
Autor: Marie Baxová
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.