Smysluplně strávený čas aneb Udělejte si svou práci zajímavou!

Když se na to suma sumárum podíváme, dojde nám, že času, kdy jdeme za tím, co je pro nás opravdu důležité (a může to být pro každého z nás něco docela jiného), zbývá pomálu. Samozřejmě jsou lidé, pro které je jejich práce smyslem života, naplňuje je a přináší jim dostatek uspokojení. Je to však tak, že pokud mezi tyto šťastlivce nepatříte, nedá se s tím nic dělat? Den natáhnout nelze. 24 hodin je 24 hodin, ale což takhle využít čas v práci lépe?
V práci osm hodin denně
Být osm hodin denně v práci? Možná to považujeme za čas zbytečně dlouhý, a to ho mnoho z nás často natáhne na deset, dvanáct, ale i víc hodin. Ano, potřebujeme si vydělat na živobytí, ale stačí to? Jsou peníze opravdu dostatečným platidlem za to, že v práci trávíme celou třetinu svého života? Pokud dovedeme čas v práci využít smysluplně, pokud máme pocit, že tento čas využíváme k naplnění svého životního cíle, pak se hodnota času v práci rázem změní. Ne, nemám na mysli pobývání na facebooku nebo brouzdání na internetu v pracovní době.
Jak poznám, že čas opravdu trávím smysluplně?
Také znáte ten pocit, že se čas děsně vleče, že se nudíte, že svůj čas ztrácíte nějakou nedůležitou aktivitou? Možná vás právě tento pocit spravuje o tom, že tato aktivita vám prostě nepřináší dostatek podnětů. Pokud se pokusíte takové aktivity eliminovat, budete trávit čas svého života smysluplněji a zřejmě se dostaví i pocit spokojenosti.
Samozřejmě to neznamená přestat v práci dělat vše, co vám připadá nezajímavé, ale můžete se pokusit „nudné" činnosti omezit, pokusit se práci přeorganizovat. Možná při tom zjistíte, že je lze vypustit. Každá práce je jiná a univerzální návod neexistuje. A dost možná, že pro začátek postačí, když se zamyslíte nad tím, jak využít své pracovní povinnosti k tomu, abyste dosáhli svého cíle.
Mnohdy stačí jen změnit postoj
Nedávno jsem si povídala s kamarádem, který měl pocit, že musí své stávající zaměstnání opustit, protože už se v něm nudí a nemá dost podnětů. Zároveň měl ale spoustu dobrých důvodů v práci zůstat a měl pocit, že by odcházet neměl. Povídali jsme si o tom, co je vlastně jeho cílem, co ho zajímá, baví a on najednou řekl, že ho vlastně zajímají vztahy. Že ho zajímá, jak se lidé v kolektivu vzájemně ovlivňují, jak osobní problémy a vztahy jednoho člověka ovlivňují jeho další vztahy, třeba jak problémy v osobním životě ovlivňují život pracovní a naopak.
Zeptala jsem se ho tedy, jestli při své práci může vztahy studovat, aniž by přestal plnit své pracovní povinnosti, a on se úplně rozzářil a řekl, že ano. Stačila změna postoje a najednou bylo vše jinak. Nemyslím si, že by to bylo tak, že na tom místě teď vydrží dalších 20 let, ale změnou postoje vytvořil sám sobě prostor pro využití situací, které v práci řeší, a zároveň si vytvořil i čas rozhodnout se, co dál.
Možná to není vždy tak snadné, ale mám za to, že rozhodně stojí za to hledat, jak svůj čas v práci lépe využít. Když nás totiž tento čas bude naplňovat, budeme svou práci zřejmě dělat i lépe, a spokojení tak budeme nejen my s prací, ale i zaměstnavatel s námi. Pokud nás totiž práce baví, pokud v ní uplatňujeme své schopnosti a máme pocit smysluplnosti, děláme jí i mnohem lépe a jsme ochotni investovat víc ze svých vlastních dovedností.
Milena Zachrdlová (více o ní zde)
Autor: Redakce PŽ