Jak vzniká úzkost a co si s touto diagnózou počít?
Už jste někdy šli jen tak po ulici a najednou, z ničeho nic, se vám rozbušilo srdce, začalo se vám špatně dýchat a podlamovala se vám kolena? Už jste podstoupili všemožné testy a stejně doktoři pořád tvrdí, že jste zdraví jako rybičky? Pak jste to možná právě vy, kdo trpí úzkostmi.Co je to úzkost?
Říkáte si, co se to s vámi vlastně děje. Pořád dokola podstupujete EEG, EKG a jiné testy, které jsou všechny v pořádku, a stále častěji se vám stává, že se vám sevře hrudník a máte pocit, že každou chvíli omdlíte nebo dostanete infarkt. Pokud je navíc úzkost spojená se strachem z otevřených prostor (takzvanou agorafóbií), nedokážete ani vystát kratší frontu u pokladny či jezdit městskou hromadnou dopravou. Často se stane, že lidé postiženi agorafobií po nějaké době už nedokážou kvůli strachu, že omdlí, ani vyjít z vlastního bytu třeba několik dní.
Co to úzkost tedy vlastně je? Je to nepříjemný emoční stav, kdy jedinec pociťuje neurčité obavy nejasné příčiny. „Může být vázaná na specifické situace, pak se nazývá "fóbií", anebo může jít o "generalizovanou úzkostní poruchu", která není omezená na konkrétní situace nebo místa." říká odbornice na úzkostné poruchy MUDr. Lucia Pacherová. „Vystupňovaná úzkost, tzv. záchvaty masivní úzkosti, se nazývá panická ataka." dodává.
Tělesné příznaky úzkosti
Říkáte si, jak je možné, že je s vámi vše v pořádku, když vy doopravdy cítíte bolest u srdce či na hrudníku, potí se vám ruce, máte svalové křeče, anebo dokonce nemůžete dýchat? Tyto tělesné příznaky jsou způsobovány reakcí v mozku na váš strach. Ten je tak silný, že probudí vaše vnímání špatných okolností na maximum a úplně vás ochromí, protože strnulost po zaleknutí je v podstatě naší pudovou ochranou. V dřívějších dobách bylo pro člověka strnutí obranou, třeba v době, kdy se setkal s divou zvěří. A takový pud v našich organismech stále zůstává.
Trpím úzkostí. Jsem v tom sám/sama?
Alespoň s jedním nečekaným záchvatem paniky v průběhu roku má zkušenost asi 12% lidí. Bohužel se v žádném případě tolik lidí neléčí. Velké procento jedinců si nedokáže přiznat, že by to skutečně mohla být porucha způsobená strachem, která se musí léčit u psychoterapeuta. A někteří tuto léčbu prostě odmítají.
Úzkost není možné zmenšit ani vyléčit, dokud si člověk doopravdy nepřizná, že je způsobována především jeho psychikou. Lidé, kteří si to dokážou přiznat, mají velikou šanci na úplné uzdravení a často poměrně rychle. Přesto je délka léčby individuální záležitostí. Tato porucha se objevuje asi dvakrát častěji u žen než u mužů. Nejčastěji se objevuje u mladých lidí mezi patnáctým a čtyřiadvacátým rokem života a další vrchol je ve věku 45 až 54 let.
Léčba úzkosti
Tato neurotická porucha se léčí dvěma způsoby. Obvykle se podávají léky - např. antidepresiva na zmírnění úzkostného prožitku, tedy změnu emočního prožívání jedince. „Po určité době nastane změna v biochemii mozku, člověk se zklidní, nepociťuje úzkost, nedostane se do panické ataky a tím pádem jeho tělo nereaguje stresovou reakcí. Takže změna tělesné reakce - ústup pocení, bušení srdce, pocitu na omdlení atd. - je vlastně sekundární efekt." vysvětluje MUDr. Lucia Pacherová.
Dále je možné podstoupit pod vedením psychoterapeuta takzvanou kongnitivně behaviorální terapii, kde se člověk, kromě jiného, učí zvládat obávané situace tím, že se jim pod dohledem odborníka pravidelně vystavuje. Odborník musí dokonale rozpoznat, kolik toho daná osobnost zvládne. Tuto metodu je ale dobré si osvojit natolik, aby se jedinec byl schopen s obávanou situací v budoucnu vypořádat sám. Oba způsoby léčby se dají také kombinovat.
Květa Marvanová
Autor: Redakce PŽ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.