Fjodor Michajlovič Dostojevskij: velikán ruského moderního románu 19. století
Postava a dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského fascinuje svou hloubkou a schopností odkrýt i ty nejtajnější a nejiracionálnější zákruty lidské duše. V rozsáhlém díle zakladatele ruského psychologického románu nalézáme epické příběhy a zápletky pečlivě rozepsaných postav, ale i jejich vnitřní monology plné strhujících úvah.
Život velkého romanopisce
F. M. Dostojevskij se narodil v roce 1821 v Moskvě. Čekal ho zajímavý život plný zvratů a často velmi neblahých zkušeností, ale také, a zřejmě právě proto, osud jednoho z nejlepších spisovatelů vůbec. V mládí bojoval proti carovi, bouřil se, revoltoval, za což byl odsouzen k trestu smrti. Jen krátce před vykonáním popravy byl trest změněn a Dostojevskij musel strávit deset let na Sibiři. Zde u něj také propukla choroba, která ho mučila i inspirovala po celý další život, začal trpět epilepsií. Život na Sibiři spisovatel popisuje ve svém díle Zápisky z Mrtvého domu. Jeho život ovlivňovala i hráčská vášeň, o které sepsal román s názvem Hráč. I v dalších dílech výrazně spatřujeme odraz jeho samotného, jeho životní zkušenosti a citlivost a křehkost jeho duše, díky které dokázal být svým románovým postavám tak dobrým psychologem.
Český básník Josef Hora o něm v Literárních novinách v roce 1931 napsal: ,,Není jeho vinou, že svým okem viděl zlo, pochyby a nevíru jasněji v lidské duši než jejich opak. Viděl více hrůzy než lásky, anarchie než řádu- bude potud lákati duchy a rozněcovati je svými otázkami a zpověďmi, dokud budou tyto negativní lidské vlastnosti nalézati potravy v našem mravním a sociálním světě.“
Tento pozoruhodný autor zemřel v roce 1881 na plicní krvácení. Za života se mu nedostalo tolik uznání jako například jeho současníkovi Lvu Nikolajevičovi Tolstému, který se proslavil hlavně historickým románem Vojna a mír nebo společenským románem Anna Kareninová. F.M. Dostojevkij nebyl slavný a nebyl bohatý, ale dnes je již jisté, že jeho díla, zejména pak Zločin a trest, Idiot nebo Bratři Karamazovi, nebudou zapomenuta.
Styl psaní, který bere dech
F.M. Dostojevkij dokázal napsat romány, které popisují životy a duševní pohnutky ohromného množství postav, přičemž však ani jedna z nich není v příběhu navíc. Každá má svůj úkol, bud v linii příběhové, nebo na úrovni symbolického vyjádření určitého ideálu nebo myšlenky autora, které do postav vkládá. V jeho knihách následují události překotně, nálady postav a situace se mění velice rychle, valí se jako vichr. Tím působivě vyjádřil rychlost času a chaotičnost života. Díky tomuto stylu psaní, bouřlivému a vířivému, můžeme vnímat postavy, které jsou často stavěny do rozhodujících životních situací, nikoli černobíle a ve sterilním nadhledu jak to v některých knihách bývá, ale v kontextu životních okolností a v bolestné nejednoznačnosti dobra a zla.
Odkaz F.M. Dostojevského
Mnoha dalších umělců bylo inspirováno životem a dílem tohoto ruského spisovatele. Jeho román Zločin a trest byl mnohokrát zfilmován. Stejně tak i Bratři Karamazovi, vynikající česká stejnojmenná verze byla vytvořena pražským Dejvickým divadlem. Dalším příkladem může být český malíř Emil Fila a jeho obraz Čtenář Dostojevského, který můžete vidět na fotce u článku.
Autor: Kateřina Mazáková
