Tajemný Hans Christian Andersen
Andersenova pohřbu se účastnil i dánský král Christian IX. a byl vyhlášen den smutku. Tento významný autor se svými pohádkami proslavil po celém světě, jeho příběhy byly přeloženy do 150 jazyků. Čím jsou jeho pohádky i jeho osobnost tak fascinující?
Osobnost Hanse Christiana Andersena není o nic méně tajuplná a smutná jako jeho pohádky. Nejšťastnější byl Andersen ve svém raném dětství, kdy ho jeho matka zahrnovala láskou a jeho otec, který měl sám umělecké sklony, rozvíjel jeho fantazii vyprávěním rozmanitých příběhů. Po otcově smrti malého Hanse vychovával otčím, který pro něj neměl žádné pochopení a neměl ho příliš rád. Andersen byl homosexuál a se svou sexuální orientací se jen těžko vyrovnával. Zvláště proto, že nebyl příliš hezký a byl často odmítán. Prožil několik zoufalých lásek, ale pokaždé byl odvržen. Proslavil se svými pohádkami, ale nejvíce energie vkládal do psaní divadelních her, které se však nikdy nestaly příliš oblíbené. Veškeré tyto životní zkušenosti se promítly do jeho příběhů, které jsou velice smutné a často končí tragicky. Nejsou jen pro děti, i dospělým se nad nimi svírá srdce.
Mnoho jeho pohádek je silně autobiografických. Například známý příběh o ošklivém káčátku. Andersen si zřejmě připadal podobně, protože v dětství byl často vysmíván svými spolužáků, kterým připadal ošklivý. Nebyl skutečně na první pohled příliš hezký, byl neduživý a špatně chodil. Snad nejsmutnější a nejmelancholičtější pohádka, kterou kdy tento autor napsal, je pohádka o malé mořské víle, která umírá kvůli nešťastné lásce, zrazena svým princem. Inspiraci k napsání této pohádky Andersen načerpal zřejmě také ze svého života a ze svých nešťastných zkušeností s láskou.
Sochy Andersenových hrdinů stojí po celém světě. Jako například malá mořská víla, socha stojící přímo v Kodani. V Dánsku pak nesou jeho jméno ulice i náměstí. Mnohé z jeho příběhů zobecněly jako označení některých situací či jevů. Bez dalšího vysvětlení každý rozumí tomu, co se míní ,,císařovými novými šaty“ či ,,ošklivým káčátkem“. Jistě si také vzpomenete na příběhy o statečném cínovém vojáčkovi, který skončí v kamnech nebo na pohádku o děvčátku se sirkami, která umrzne. Dokonce i malá mořská víla se rozplyne v mořskou pěnu a zahyne. Smutné jsou jeho pohádky, ale upřímné, krásné a plné citu.
Autor: Kateřina Mazáková
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.