Fenomén Wikipedie aneb Jak se žije přispěvateli na „planetě Wiki“
Známe ji asi všichni. Wikipedie - otevřená internetová encyklopedie „se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolníci z celého světa". Jednoho takového dobrovolníka jsem se blíže ptala, proč a čím přispívá, co mu to dává a vůbec jak se žije nadšenému přispěvateli na „planetě Wiki".
Jiří Janíček je jedním z těch mladých lidí, kteří jsou více on-line než off-line, v nekonečnu internetového bludiště jsou jako doma a prostřednictvím sociálních sítí zásobují spoustou novinek a zajímavostí svoje přátele a známé. Flákají se? Myslím, že ne. Rozvíjet své dovednosti a uplatňovat své zkušenosti lze i touto na první pohled „neseriózní" formou. Třeba přispíváním do „Wiki".
Můžeme Wikipedii věřit?
Základní charakteristikou Wikipedie je zaprvé to, že je zadarmo, zadruhé právě to, že do ní může přispívat, kdo chce. Jak to tak bývá, silná stránka je zároveň stránkou slabou, proto zůstávají mnozí lidé k obsahu Wikipedie více či méně nedůvěřiví, nezřídka učitelé zrazují žáky, aby se primárně orientovali podle toho, co se dočtou na Wikipedii. Přitom existují studie dokládající, že přesnost této otevřené encyklopedie je poměrně vysoká - nemluvě o webech, které obsah Wikipedie bezstarostně kopírují (což jim ale nemůže být vytýkáno, vždyť veškerý text obsažený v článcích Wikipedie je tzv. volným dílem, to znamená, že jej může využít kdokoli k jakémukoli účelu, včetně komerčního). Na každý pád je ale dobré uvést zdroj, Wikipedie není žádnou výjimkou.
Při pátrání po důvěryhodnosti Wikipedie jsem narazila na článek Vojtěcha Bednáře na Lupa.cz „Můžeme věřit Wikipedii?" - a souhlasím s autorem, že právě takhle to funguje: Dá se (...) Wikipedii věřit? Já myslím, že odpověď na tuto otázku není ve výsledku nějakého výzkumu, který Wikipedii porovná s x dalšími zdroji, ale někde jinde. Totiž v individuální ochotě uživatele akceptovat něco, nad čím neexistuje de facto žádná hlídací plácačka. Pokud se umíte pohybovat uprostřed nesourodého davu a dav vás neušlape, pak je Wikipedia - dav mnoha článků od různých a nesourodých autorů - právě pro vás.
Na druhou stranu je pravda, že i sami přispěvatelé, takzvaní wikipedisté, o správnosti wiki-obsahu drsně žertují. Na stránkách věnovaných murphyovským zákonům platícím pro Wikipedii se můžete dočíst: Zahakielův princip neurčitosti: Dostatečně inteligentního vandala nelze odlišit od normálního editora nebo Sniperzova evokace průměru inteligence: Pomysli, jak hloupý je průměrný wikipedista. A teď si uvědom, že polovina wikipedistů je ještě hloupější.
Nějaký ten vtípek Wikipedii neuškodí
Jirko, jak se na důvěryhodnost hesel v encyklopedii díváš ty jakožto přispěvatel „pohledem zevnitř"?
Podle toho, jak sleduji vývoj článků, které jsem nějak upravil, mám pocit, že naprostá většina přispěvatelů se snaží přispět seriózními informacemi, nejde o vtipálky nebo šílené grafomany. Nějaký vtípek ale Wikipedii občas neuškodí, sám občas podobnou „prověrku bdělosti" uživatelů - a zároveň past na opisovače školních referátů - provedu.
Jak dlouho už přispíváš a kolik hesel máš na kontě?
Na Wikipedii přispívám od května 2008. Své první samostatné heslo jsem věnoval pozapomenutému spoluzakladateli literatury pro děti u nás Františku Douchovi. Úplně první editací ale bylo doplnění Ladislava Smoljaka mezi absolventy matfyzu - což byl omyl, který jsem později sám opravil... Nebo ne? Už ani nevím (smích). Smoljak totiž absolvoval, stejně jako jeho tvůrčí protějšek Zdeněk Svěrák, Vysokou školu pedagogickou.
Celkem jsem dosud, včetně rozcestníků na jiná hesla, založil 183 hesel a celkově provedl přes 5000 úprav neboli editací. Wikipedii může upravovat každý a je to velmi snadné.
Přispívání na Wikipedii může být návykové, varuje nadšený přispěvatel
Co ti přispívání na Wiki dává, čím tě to obohacuje?Na wikipedistických fórech můžete najít, že přispívání na Wikipedii je návykové, může se prý stát něčím jako drogou. Je tomu tak. Zvláště pokud máte intelektuální ambice a pocit, že byste někde chtěli pomoct a nemáte kde, je dost možné, že vás přispívání na Wiki začne překvapivě uspokojovat. Když vypustíte do světa článek, má to opravdu své těžko sdělitelné kouzlo. Je vzrušující čekat, kdo ho jak vylepší nebo doplní, třeba o vlastní fotografie z dědova archivu nebo z poslední dovolené. Je vzrušující moct nad článkem „bdít" a čas od času se podívat, jestli ho někdo nějak „nezpotvořil". Je vzrušující, když vidíte, že váš text nebo fotku převzala jinojazyčná Wikipedie, a že tak vaše informace letí do světa. Další zajímavost vyplývá ze samotné globálnosti internetu: to, co dnes na Wiki uložíte, si můžete přečíst i z dovolené v Japonsku, dneska už i přes mobil. Nahrávání fotografií do Wiki zase můžete pojmout trochu poťouchle jako svéráznou zálohu dat - pokud přijdete o hard disk (jako jsem o něj přišel já), o fotografie, které jste uložili na servery Wiki, nepřijdete (smích).
Jaké je tvoje oblíbené heslo na Wiki?
Oblíbených hesel mám spoustu, například nedávno založená hesla Kolej Na Větrníku, kde v Praze bydlím, nebo Vysoká škola politická Ústředního výboru Komunistické strany Československa či heslo o epizodě seriálu Třicet případů majora Zemana s názvem Vrah se skrývá v poli. Podle mého názoru je důležité ukazovat a připomínat, jak komunistický režim manipuloval s fakty a v důsledku toho i s veřejným míněním. Z rozcestníků mám rád hesla Jery, Pendrek, Plastika nebo Vokalizace. Věděla jsi, že slovo pendrek údajně vzniklo ze slova Bärendreck, tedy „medvědí hovno" nebo že slovo vokalizace má vlastně čtyři významy?
Tak to jsem nevěděla. Právě proto jsem ráda, že jsou lidé jako ty, kteří šíří zajímavosti a vědění, kudy chodí. Zajímalo by mě ale, jak se třeba o Wikipedii vyjadřují tví vysokoškolští učitelé. Setkal ses ve škole s despektem vůči Wiki, nebo naopak chválou ze strany pedagogů?
Studuju Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, a co se pamatuju, vyjadřovali se učitelé o Wikipedii většinou s despektem nebo odsudkem. Můj názor je ten, že Wikipedie je výborný nezávazný informační zdroj první instance, že tedy slouží pro první seznámení s danou otázkou a nastiňuje odpovědi. Pokud ale chci nebo potřebuji odpovědi závazné, musím si ve Wiki uvedené informace ověřit jinde - například ve zdrojích, které jsou v článku uvedeny, jsou-li tam uvedeny.
Z deníčku wikipedisty
Mám ráda lidi, kteří skutečně žijí tím, co dělají. A když o tom navíc umějí vtipně psát, jako v případě Jiřího Janíčka, byla by škoda, aby takové řádky zůstaly poloztraceny v již zmiňovaném internetovém nekonečnu. Třeba i vás inspiruje k nějakému příspěvku do velké studnice vědění jménem Wiki. Já už jsem svůj první encyklopedický příspěvek napsala.
Z deníčku wikipedisty (z blogu Jiřího Janíčka)
Leden 2010 byl na (netradiční) události v mém wikiživotě opravdu bohatý. Posuďte sami:
1. 1. - Wikipedistův rok začínám přesměrováním Fašanku a Šibřinek na Masopust
2. 1. - zveřejněním článků z kategorie "Wikipedie pro začátečníky" a upozorněním na jejich existenci v diskusní sekci Pod lípou vyšly najevo některé mé vandalismy aneb moje zkoušky Wikipedie, zejména "šílení ergoterapeuti" (správně "školení"), což některé pobavilo :-)
10. 1. - na základě přečtení mého článku mě oslovuje prof. V. Jurajda (VFU Brno), který chce v začátcích poradit s editováním. Od té doby chrlí články o nemocech zvířat, zejména ptáků
11. 1. - v jakémsi podivném zápalu zakládám pod vlivem semináře Dr. T. Havelky článek o Antonínu Borovém, kterého považuji za v podstatě nevýznamnou postavu. Článek zakládám ze dvou důvodů: Jednak proto, aby se od teď mohl každý dozvědět, kdo to byl (protože o něm dosud na webu nic kloudného nešlo najít), jednak s jakousi pitoreskní, poťouchlou radostí pramenící z relativní nevýznamnosti existence tohoto hesla (zvlášť za situace, kdy nejsou články o věcech důležitějších... Ale zrovna o Borovém bude! :-) ) Dr. Havelka se posléze rozhodne výjimečně do Wikipedie něco napsat a mnou založený pahýl notně zvelebuje.
15. 1. - zakládám článek Starší česká literatura - hlavně jako seznam pojmů s nějakou omáčkou, oslovuji spolužáky, zda chybějící články společně nenapíšeme (do konce měsíce se nikdo neozval)
29. 1. - zakládám diskusi k pojmům Kristův monogram, chrismon a christogram, snad se toho někdy někdo ujme a udělá v tom jasno...
Hana Kačerová (více o ní zde)
Foto: http://rt.com/
Autor: Hana Kačerová
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.