Sektorový nábytek
19.4.2009 | autor:
Pojem sektorový nábytek v nás často evokuje nepříjemné vzpomínky na nekvalitní nábytkové vybavení typické pro osmdesátá léta. V době socialismu jste ho našli nejen ve většině místností v bytě, ale i v práci nebo v nemocnicích. Když se rozšířil trh s nábytkem, první věc, které se všichni snažili zbavit, byl právě tento sektor. V současné době se o něm ale začíná opět hovořit. Dlouhá historie
Málokdo ví, že tradice sektorového nábytku sáhá už do dvacátých let dvacátého století. Průkopníkem byl Jan Vaňek, který stál u založení UP závodů. UP závody vyráběly stavebnicový nábytek prakticky od svého počátku a vytvořili několik úspěšných řad. Jednou z nejznámějších je řada H od Ivana Kadlčíka a Jindřicha Halabaly. Její největší předností bylo, že se skříňky daly skládat jak horizontálně, tak vertikálně, nebo mohly stát samostatně jako solitéry. Později po druhé světové válce přišel Jindřich Halabala s další řadou Universal. Ta obsahovala celkem čtyři sestavy určené pro obývací pokoje, ložnici a studentský pokoj a patří k našemu nejdéle vyráběnému sektorovému nábytku.
Snadná dostupnost
Prvopočátek skladebnicového nábytku úzce souvisí s bytovou situací po první světové válce. Základní myšlenkou bylo dodat nábytek, který bude praktický, levný, trvanlivý, výrobně jednoduchý a estetický, do malých bytů. Dobové reklamy zdůrazňovaly možnost koupit si tolik skříní, kolik zrovna potřebujete a zbytek dokupovat v budoucnosti. Od šedesátých let začala kvalita upadat, až byly nakonec nabízeny jen ucelené sestavy, a tato původní myšlenka téměř zanikla.
Osmdesátá léta? Nikdy víc!
Sektor osmdesátých let už příliš příznivců nemá, naopak klasický meziválečný stavebnicový nábytek se opět vrací do našich bytů. V široké nabídce na trhu nábytku zaujímá především svými jednoduchými tvary, praktickými užitkovými vlastnostmi a kvalitními materiály. Kdo nemá možnost pořídit si osmdesát let starý originál, může si zakoupit některou ze zmodernizovaných verzí.
Autor: Redakce PZ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.