Už víte, kam letos pojedete na dovolenou?

Jsou protivnější psi, nebo jejich páníčci? Krátce poté, co jsem si pořídila psa, narazila jsem na internetu na bouřlivé diskuze na téma: pes a jeho pán - zkáza vyspělé městské civilizace. Pejskaři v nich byli popisováni jako šílení fanatici, pro něž božstvo, v které bezmezně věří, představuje jejich protivný čtyřnožec, nevychovaný, neposlušný, nečistotný, neestetický, jedním slovem nemožný. Nechci tuto tezi vyvracet a přesvědčovat čtenáře o tom, jak skvělí psi jsou. Dnes a denně pozoruji ostatní pejskaře, co dělají či nedělají, sebe nevyjímaje, a chtěla bych popsat pár skutečných pejskařských prohřešků.

K dnešnímu dni nenajdete patrně nikoho kdo by nevěděl, co jsou servery nabízející slevy při hromadném nakupování. Tzv. „slevomaty“ jsou v módě a těší se oblibě nejenom v Praze či v Brně.

Krásné letní počasí vyloženě láká k venkovním aktivitám - venku můžete relaxovat, sportovat, pracovat... A v neposlední řadě také vařit a jíst! Vůně kouře a grilovaného masa prostě k létu patří stejně jako sluneční brýle a odpoledne u vody. Jaký gril si ale vybrat?

Drahé kameny provázejí člověka od nepaměti, již v dávných dobách jim lidé přisuzovali čarovnou moc. Ať už šlo třeba o sugesci, věřili, že mají kladný vliv na jejich zdraví, štěstí, osud, tedy na celý jejich život. Proto byl tak velký zájem o různé vzácné kameny, které zdobily snad každého. V nošení drahých kamenů se skrývala nejen touha po kráse, ale také přání pozitivně ovlivnit svůj osud.

Každý si svou ideální zahradu přestavujeme jinak, společným cílem je však zahrada zdravá a bezpečná - zahrada, kde se nebudeme muset bát sníst vlastní ovoce a zeleninu, zahrada, kde si budeme moci bez obav lehnout do trávníku. Obecně se tvrdí, že není nad jablíčko z vlastní zahrádky, že jen tehdy opravdu víme, co jíme; a že chuti a vůni vlastnoručně vypěstované jahůdky se nic nevyrovná. Je tomu tak ale skutečně?

Krajina je scénou, v níž jsme loutkami, ale i scénou, kterou můžeme sami přímo ovlivňovat tím, že se podílíme na jejím realizování. Vnímejme ji tedy jako prostor, který zasahuje do nás a my zasahujeme do něj. Tyto vnější zásahy přírody, do lidských osudů a naopak zásahy lidských rukou do přírody, byly reflektovány z mnoha stran, zachyceny v krásné i odborné literatuře a v neposlední řadě i v příbězích skutečných životů. Zamysleme se však nad tím, jakým způsobem se může krajina, kterou procházíme, otiskovat „dovnitř" člověka.

Hned na úvod vysvětleme, proč je v titulku mimo jiné použito slovo „muzika". Samotná hudba (od housti) označuje výsledek hraní na hudební nástroje. Zpěv (od zpívat) pak označuje výsledek umělecké práce s hlasem. Muzika je nadřazený pojem - většina běžných posluchačů si vybírá právě muziku, kde jsou spolu hudba i zpěv najednou. I tak je ale v našem prostředí slovo muzika považováno za spíše nespisovné a leckterý učitel hudební výchovy by z něj byl pobouřen.

Vůně čerstvě posečené trávy, jedna z nejkrásnějších vůní. Asi by se na tom shodla většina lidí. U jiných libých vůní by už patrně konsenzus nepanoval - ne každý má rád například vůni čerstvě vymalovaných zdí nebo vůni kávy. Ale ono ani s tou čerstvě posečenou trávou to nebude tak snadné. Ne pro každého je to příjemně dráždivé aroma - jako například pro včely.