Už víte, kam letos pojedete na dovolenou?

Pokud chcete svému partnerovi nebo partnerce dopřát opravdovou romantiku se vším všudy, jeden tip bychom pro vás měli. Pozvěte svou drahou polovičku na romantickou plavbu po Vltavě a ještě ji spojte s krásnou jazzovou hudbou a skvělou večeří pro dva!

Letos v červnu vyšlo v tuzemsku nové album oblíbené punk-rockové skupiny Simple Plan. A nejen to! Na začátku září se konal jejich dlouho očekávaný koncert v Praze, což byl pro každého českého posluchače svátek. A byl to svátek i pro mě, protože já, velký fanoušek této kapely, jsem si ho prostě nemohl nechat ujít.

Už jste si někdy říkali, jaké by to asi bylo, kdybyste se dostali do středověku? Co byste zažívali? Jak byste komunikovali? Jaké oblečení nosili, ale hlavně: co byste jedli? Stroj času bohužel nemáme, ale pokud patříte k těm, kdo rádi zkouší nové věci, ale zároveň vás zajímá historie, máme pro vás tip na neobvyklý zážitek, který naplní oba vaše zájmy. Zkuste si po vzoru našich předků dopřát středověkou hostinu, hodokvas, za který by se nemusel stydět ani Karel IV.!

Původně měl být tenhle článek věnován jednomu jedinému fantasy románu. Ale čím víc jsem se na něj chystala, tím jasnější mi bylo, že spíše než nad jednou knihou bych se ráda zamyslela nad celým žánrem fantasy literatury a následně v menší sérii článků zmínila ne jednoho, ale rovnou několik svých „miláčků".

Chcete rozhýbat své tělo, zlepšit fyzičku, pořádně se odreagovat a přitom máte málo času na návštěvu sportovních center? Pořiďte si domů taneční nebo cvičební podložku od DDR.CZ. Kdykoliv ji můžete připojit k počítači nebo k televizi a začít s aktivním pohybem.

Známe ji asi všichni. Wikipedie - otevřená internetová encyklopedie „se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolníci z celého světa". Jednoho takového dobrovolníka jsem se blíže ptala, proč a čím přispívá, co mu to dává a vůbec jak se žije nadšenému přispěvateli na „planetě Wiki".

V minulém článku o Novém Zélandu jste si přečetli, co mi říkal hrozivě vyhlížející Maor, když mě vezl stopem: „První rybu necháš plavat.." Tato věta má pro mně více spojitostí, než by se čternáři mohlo zdát. Jednak zřejmě vypovídá o přístupu původního obyvatelstva k rybolovu, já v tom ale viděla to, že ač tento stop vypadal podivně, že se mi pravděpodobně nic nestane. Jsem ta ryba, kterou vzali k sobě do auta a nechají mně plavat, resp. se dostat na místo určení, kam jsem stopem směřovala. Možná by mně zajímal osud ryby druhé... Ale to je jiná historka.

Knížka Heleny Princové s názvem Vůně malin je ze života. Nechá nás nahlédnout do prostředí zavedené právnické firmy, ale hlavně přibližuje osudy obyčejných lidí. Každému z nás se může něco podobného přihodit a není nad to, když se dokážeme my i naše okolí s nastalými problémy poprat a řešit je s rozvahou a jistou dávkou humoru tak, jako hrdinka této knížky.