Škůdci v potravinářských provozech: Jak splnit hygienické standardy bez starostí

Vyslechla jsem nedávno v obchodě rozhovor dvou maminek. Zpočátku jsem si myslela, že jde o nějakou životní tragédii: "Tak co, jak se chystáte, už vás to taky potkalo, to bude hrůza..." Po chvíli nenápadného poslouchání jsem zjistila, že se baví o nástupu svých dětí do první třídy. Jak se blíží období zápisů do prvních tříd, u mnohých rodičů narůstá větší a větší nervozita a napětí z toho, jestli jejich dítě školu zvládne. Patříte mezi takové rodiče?

Proč vlastně naše děti tolik opečováváme a hýčkáme? Proč se tolik staráme, aby jim vůbec nic nechybělo, aby se nemusely namáhat? Proč tolik chceme, aby jim šlo všechno hladce, snadno a nejlépe samo? Pokud vás tyto otázky oslovují a chcete jim přijít na kloub, inspiraci můžete nalézt v následujícím článku.

Živý jazyk se neustále vyvíjí. Abychom mohli říct, že se jedná o jazyk a ne například o nářečí, musí být ukotven jazykovou normou. Za normu se považuje kolektivní, ustálené a závazné užívání jazyka. Je například výslovnostní či tvaroslovná norma a dle této normy se pak výslovnost "pívo" či spojení "mohl by jste" místo "mohl byste" považuje za nespisovné. Je ovšem možné, že pokud se tyto tvary rozšíří na celé naše území a bude je užívat většina, budou jednou kodifikovány a stanou se spisovnými.

Máte děti, které jsou ještě příliš malé na to, aby už nastoupily do mateřské školky, a přesto je potřebujete občas či pravidelně nechat hlídat? Důvody jsou různé: pracujete na částečný úvazek, potřebujete zařídit věci, které se s dětmi zařizují obtížně, zajít si k lékaři nebo si prostě potřebujete odpočinout a strávit nějaký čas sami či pouze s partnerem. Pokud zrovna nejste obklopeni babičkami a tetičkami žijícími v těsné blízkosti, které mohou vaše děti kdykoli pohlídat, budete muset hledat jiné řešení. A najít optimální řešení častokrát opravdu není snadné.

Kolik žen, respektive manželských párů, by chtělo počít dítě... Ubíhají léta a pořád nic. Proč? Pokud se pár nerozejde, nastává běhání po různých lékařských vyšetřeních. Moc si ale od toho neslibujte. Stalo se, že jeden lékař obvinil z manželčiny neschopnosti otěhotnět muže, a jiný ve stejném případě ženu. Jak to tedy vlastně je?

Jedno známé české moudro říká: "Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe." Z toho jasně plyne, že lež je obecně vnímána jako něco špatného. Snad každý rodič si přeje, aby z jeho dítěte vyrostla osobnost, která je nejen zajímavá a jedinečná, ale především čestná. Lhaní svým dětem netolerujeme. Jak posuzovat takové nepravdy u malých dětí? Brát je více jako bujnou fantazii nebo spíš jako základ, na kterém bude dítě dále stavět, takže je třeba dát mu jasně najevo, že tudy cesta nevede? Je nějaký lék proti lhaní?

Nový rok před námi vždy otevírá celých 365 dní, které si můžeme zařídit tak, jak chceme. Proto hned na začátku každého roku se obvykle neubráníme bilancování a hlavně představám a přáním, jak bychom chtěli s tímto novým prostorem a nepopsanými stránkami dnů naložit. Většinou jsme plní snů a ideálů, jak si ten nový rok uděláme lepší a krásnější, a klademe si konkrétní cíle, jichž chceme dosáhnout. Že si například konečně najdeme životního partnera, budeme se učit cizí jazyk, zlepšíme vztahy s okolím, pravidelně se budeme věnovat svým koníčkům či si uděláme čas na rodinu a děti. Pár dní se usilovně snažíme tato svá předsevzetí naplňovat, ale nakonec zase spadneme do všední rutiny a na konci roku s trpkostí konstatujeme, že jsme zase nic nedokázali. Co tedy s tím?

Ošetření zubního kazu v dětském a dorostovém věku se začalo rozvíjet v Evropě na konci 19. století, u nás na začátku 20. století. Po 2. světové válce vznikly povinné školní prohlídky. Rozvíjela se i náplň dětské stomatologie od jednoduchého vytržení zoubku až po složitější léčbu výplněmi a hlavně - preventivní programy. Rozvíjela se i systémová preventivní fluoridace.